Tento článek není určen špičce české plavané, která má vždy potřebné vybavení po ruce, ale hlavně běžným rybářům, kteří nedisponují 40-80 gr. lízátky, často ani 10 gr. lízátky, přesto by si chtěli zachytat na vodě, která takové vybavení vyžaduje a také to není výhradně o chytání na děličku. Předem upozorňuji, že je to spíše o chytání parem nebo kaprů, tedy žádná jemnota, ale taky to nebude výhradně jen o chytání na silném proudu.

Znáte to, jedete někam na ryby, někam na řeku - dorazíte na místo a zjistíte že vody teče o něco víc, než jste čekali a je to zralý na 30 gr. lízátko, které sebou samozřejmě nemáte. Máte několik možností co podniknete dál, buď se obrátíte a pojedete domů či na jiné místo... nebo vytáhnete svou sestavu s 6 gr. splávkem a začnete chytat =)

Jestli jste se už koukli na obrázek, tak už vám to asi dochází, jestli ne tak se na ten obrázek podívejte. Splávek bude normálně vyvážený, tak aby z něj koukala jen anténka, ale někdy je lepší, když je mírně nedovážený a kouká i kousek korpusu pod antenkou. Změříme si normálně hloubku a nastavíme ji tak, aby obratlík s celým návazcem ležel na dně a přidáte navíc ještě zhruba 50 cm, je-li tedy hloubka 3m, tak nastavíte hloubku 3,5m. Torpila s broky musí být 50-100cm nad obratlíkem a nad olověnou kapkou - doladit se to prostě musí na místě. Sestavu do vody pokládáme asi tak 1-1,5m po proudu a rovnáme ji proti proudu směrem k sobě (asi by bylo lepší video s ukázkou, ale teď mě s děličkou a kamerou k vodě nedostanete, asi ho sem přidám až bude krapet tepleji). Parmy, kapři a větší ryby splávek prostě potopí, někdy je ale patrné jen jakoby ťukání a přitápění, berou tak většinou menší ryby nebo cejni - v každém případě je nutné zaseknout. Záběry pochopitelně nemohou vypadat jako při klasické plavané.

Teď se asi ptáte jak takovou sestavu využít na stojáku...? Je to prosté, splávek použijeme 1gr. jinak celý postup zůstane stejný, přehloubíme ne o 50cm, ale jen o 10cm. Olověnou kapku nahradíme lehkým plastovým feedrovým krmítkem na červy, do kterého pochopitelně nacpeme červy. 99,9% záběrů se projeví potopením splávku - na zvedáky zapomeňte.

Je mi fuk, jestli je to stejně trapné jako bič s gumou, pro mě je rozhodující že to funguje až neuvěřitelně účinně. Na plavačkových závodech to samozřejmě nezkoušejte, na gulášovkách či závodech o peníze a všude tam kde to není zapovězené to použijte naprosto s klidným svědomím =D

//edit - asi jsem dost jasně nenaznačil, že se jedná zejména o lov na děličku případně na boloňku jako s děličkou, tak to uvádím na pravou míru. Nicméně musím podotknout, že s určitou mírou improvizace a úprav, tak lze chytat i na bič se zaparkovaným splávkem - podotýkám že při síle proudu, kde by se na děličce dal použít splávek 3-5 gr. a je nutné přízpůsobit velikost olověné kapky (max. 10-20 gr.)  ;)

Komentář ke článku (13)

Nejen já jsem posedlý lovem parem a nejen těch českých, k napsání tohoto článečku mě inspirovala jedna diskuse zde na mrku. Seznámím vás tedy s druhy parem, které lze ve Španělsku chytat - nic víc, nic míň

Nejznámějším zástupcem je parma iberská (luciobarbus comizo), protože velké exempláře tohoto druhu se chytají nejčastěji. Vyskytuje se hojně zejména v povodí řek Tajo (Tagus) a Guadiana, ale zaznamenána byla také v povodí Guadalquivir
Dalším velkým druhem je parma jucarská (luciobarbus guiraonis), která také dorůstá do ohromných rozměrů, hojně se vyskytovala v povodí řeky Jucar (oblast Valencie), jinak ve všech vhodných tocích tekoucích do Středozemního moře mezi řekami Vinalopo a Ebro, ale v Ebru samotném se nevyskytuje.
Zajímavým velkým druhem je parmička Sclaterova (Luciobarbus sclateri), ale její vyskyt je omezen na jihovýchod Španělska (Andalusie) od povodí řeky Segura až po řeku Mira v Portugalsku. Není mi úplně jasné proč se česky jmenuje "parmička" když se jedná o velkou rybu, ale může to být dáno tím, že v menších řekách dosahuje daleko menších velikostí, než v průtočných jezerech nebo ve vhodných přehradách.
Další druhy, které dosahují hmotností kolem 10-12 Kg jsou parma Bocageho (luciobarbus bocagei) vyskytující se od povodí řeky Lima po povodí řeky Sado a parma drobnohlavá (luciobarbus microcephalus), která je nejhojnější v povodí řeky Guadiana, ale její výskyt byl zaznamenán i v řece Tajo (Tagus) . Parma Bocageho je zároveň asi nejhojnější velkou parmou v Portugalsku.
Z menších druhů je třeba jmenovat parmu (správně parmička) středomořskou (barbus meridionalis), která je dle mého názoru jednoznačně nejhojnější, dále je to pak parma Graellsova (Luciobarbus graellsi) u které není zcela jasné jakých rozměrů je schopna dorůstat a parmička hassova o které nevím v podstatě nic, jen že je to prcek a lze je vídat v hejnech a velikostech jak to známe u hrouzků - prostě takovej větší španělský hrouzek =)

Pokud jde u nás nejznámější povodí Ebro, tak tam lze výlučně narazit na parmu Graellsovu. Bez zajímavosti není a ani fakt, že jsem často pozoroval i jiné obrovské ryby - odhadoval jsem to na jelce tlouště, pokud se jednalo o tlouště tak byli skutečně gigantických rozměrů. S jistotou to tvrdit nemohu, protože se mi nepodařilo žádného toho obra ulovit.

Pochopitelně se podaří chytit často i hybridy (křížence) různých druhů parem, ve Španělsku se také hojně vyskytují různé druhy "ostroretek", lepší pojmenování mě nenapadá a jsem si jistý že jsou s naši ostroretkou jistě blízce příbuzní. Téměř všude se dá chytit kapr nebo karas stříbřitý a velmi často kaprokaras.

Pokud jde o fotky, tak na netu je jich plno a mé vlastní bych chtěl použít do mé knihy... pokud ji konečně někdy dopíšu =D
Více podrobnějších informací - platí totéž co jsem napsal výše.

*odkazy povětšinou směřují na anglickou wiky, kde je více informací nebo případně na seznam mapy

Komentář ke článku (0)

Proč je mi tak moc mizerně, aniž bych něco špatného provedl?

...kolem šesté jsem dorazil z Brna do Pardubic a má drahá polovička zůstala v Brně, tudíž jsem slaměný vdovec. Línej slaměnej vdovec, kterému se nechtělo kutit v kuchyni.

Před půl hodinkou jsem si vyrazil do mekáče koupit večeři (mám to kousek) a po cestě jsem potkal starou paní. Vypadala normálně, netáhnul z ní alkohol, byla čistá přesto jsem se ji zadíval do očí když se blížila a zpomalil svou chůzi... Dívala se na mě smutnýma očima a evidentně chtěla něco říct a bylo vidět že si dodává odvahy, nakonec vykoktala něco v tom smyslu že je ji hrozná zima a jestli bych ji nemohl dát dvacet korun, pak se ponížením rozplakala a dala na útěk. Chvili jsem stál jako opařený, ale dohonil jsem ji vytáhnul z kapsy 8-10 kroun co jsem měl v drobných a vtisknul ji je do dlaně... a dal jsem se na útěk já.

Chápejte umím být na somráky dost drsnej a kdejaká minda co se potuluje kolem nádraží by u mě nepochodila, ale tahle paní byla jiná... klidně by mohl být mámou nebo babičkou kohokoliv z nás, sakra...!

Zapadnul jsem do mekáče, obsloužili mě hned, koupil jsem jednoho číze navíc a vypadnul zpátky na ulici a spěchal za roh, kde jsem tu paní potkal, chtěl jsem ji vrazit toho číze. Uviděl jsem skupinku tří lidí... a tu paní ležící na zemi. Napadlo mě, že to možná zkusila i na ně a ublížili jí. Doběhnul jsem k nim a zeptal se co se děje. Odpověděli mi že ji našli ležet na zemi a že už zavolali sanitku. Paní otevřela oči a natáhla ke mě ruku, z které ji vypadli ty drobné co jsem ji dal... kurwa drát co všechno mi probíhalo hlavou, když mě držela za ruku a lapala po dechu...! Zůstal jsem tam než přijela sanitka a doktor se ptal co se stalo a jestli ji známe... sklonil se k nám a paní zavřela oči. Zkusil ji změřit tep, pak mě prudce odstrčil a začali ji horečně nakládat do sanitky... bylo vidět že je hodně zle

a mě je zle teď, pořádně to se mnou zamávalo to vám povím... nevím proč o tom píšu, snad abych ten pocit, tu tíhu  rozložil mezi víc lidí a ulevilo se mi...

přemýšlím o tom jak jsem si chtěl vyčistit svědomí pár drobnýma a jedním čízem, jak blízko stála ta postava s kosou která dřív nebo později přijde za každým z nás a je mi fakt mizerně

//edit: Nedalo mi to a šel jsem brzy ráno do nemocnice zjišťovat jak to s paní je, protože telefonicky to zjistit nejde. Peripetie okolo ani nebudu popisovat a ve chvíli kdy už jsem to chtěl vzdát se konečně našel někdo, kdo mi pomohl.
Paní byla silně podchlazená a vyčerpaná, ale ve chvíli kdy jsem tam byl snad už i relativně v pořádku.

Před chvílí jsem volal oné nápomocné osobě z rána a dozvěděl jsem se, že za paní už dorazila dcera a odveze ji domů. Paní z nějakého důvodu předevčírem odešla z domu (cca nějakých 70km daleko), měla u sebe i bankovní kartu ale nepamatovala si pin a možná ani to k čemu je ta karta dobrá. Těžko se domýšlet jestli se pohádala s rodinou nebo prostě jen vyrazila na vánoční nákup a ztratila se, zapomněla.

Po x hodinách v jejím věku a v tomhle počasí a zřejmě o hladu...

Komentář ke článku (24)

Má vysledná barva vnadící směsi vliv na výsledek lovu?

Za jistých okolností nepochybně ano...
Osobně na volbu "správné" barvy mám tři hlavní kriteria:

1. druh lovené ryby
2. čistota (průhlednost) vody
3. roční období

Dále pak rozlišuji 5 základních barev (mám tam jednu navíc), přestože se to nedá přesně specifikovat

1. červená
2. žlutá a v podstatě jakýkoliv světlý odstín od velmi světle hnědé (béžové) až po bílou
3. černá
4. hnědá
5. zelená

Druh lovené ryby - má příprava krmení se v podstatě vždy odvíjí od druhu ryby kterou budu chtít lovit. To je dáno tím, že v podstatě každý víkend trávím na rybářských závodech - pochopitelně včetně klasických gulášovek. Někde se vyplatí zkusit chytat bílou rybu a někde jinde zase kapra a na jiných závodech kterýkoliv druh ryb (tam kde se měří nebo váží vše), ale to je na samostatný článek.
Zaměřím se na nejvíc chytané ryby

• PLOTICE - vždy mám raději tmavší krmení, vlastně téměř vždy výhradně černé krmení. Černou barvou při lovu plotic nikdy nic neztratím a do světlého krmení mi naopak vůbec nemusejí najet a budou se pouze potloukat okolo.
• PERLÍN - lze použít také černé krmení, ale úspěšné je i červené (perlíni milujou červenou) nebo krmení ve žluých tónech. Osobně červené krmení při lovu perlínů používám minimálně... proč? Chytit perlína na červeného červa nebo pinku je daleko snažší a rychlejší, než na klasického bílého červa. Perlín se do hloubky1-1,5m orientuje především zrakem při výběru potravy a budu-li mu červeně mrakovat a předkládat červenou nástrahu, tak si moc nepomůžu. Volím tedy raději krmení do žluta, ve kterém červená nástraha vynikne.
• CEJN - na větší cejny se většinou doporučuje světlé krmení, ale osobně tady opět raději volím tmavou až černou barvu.
• KAPR & AMUR - také se doporučuje světlá barva... násaďákům, je to jistě jedno, ale osobně zde volím raději neutrální hnědou nebo tmavší barvu a v posledních letech nedám dopustit na zelenou. V krmení pak vynikne kukuřice i červi.
• LÍN - tady jednoznačně volím velmi tmavou barvu... prostě z praxe se mi osvědčila nejvíce.
• OSTRORETKA & PARMA - přijde mi že je jim srdečně jedno, jako barvu má krmení bez ohledu na velikost ryb.
• TLOUŠŤ & JESEN & PODOUSTEV - u nich jsem také nevysledoval žádnou oblíbenou barvu

Čistota vody - tady platí jednoduché pravidlo, čím víc čistá voda, tím tmavší krmení. V silně zakalené nebo zelené vodě je většinou naopak žádoucí krmení více světlé.

Roční období

# Fanda

Komentář ke článku (8)